DVĚ KAPITOLY Z ROMÁNU. (II.)

Před oltářem ozářeným světel tisíci

snoubence jsem šťastné spatřil, zbožně klečící;

zvědavý dav spěchá k chrámu spatřit svatby zář –

vchází kněz – a lid upírá oči na oltář. –

V chudém šatě bledá dívka klečí v ústraní,

ze zarudlých očí šílí bol a zoufání...

Žehná kněz... V tom výkřik hrozný sevřel dívčí hruď...

Mrtvé tělo nesou z chrámu... Klne lid – Bůh suď!