Dvě milenky.

By Milota Zdirad Polák

Tiché jako holubinky

Milují mne dvě dívčinky.

Mladé jako jaro, krásné jako kvítí,

Kéž bych mohl obě dvě si vzíti!

Ale ach! jen jedna může

Býti má, ta krásná růže!

Protož, která má mne více ráda,

Pospěš! – zavěš se na záda.