DVĚ POHÁDKY MÉ BÁBY. (II. AŽ PŘEJDOU!)

„Až přejdou přes tu lávku jen

ty ovce, kde jim kyne stáj,

pak dopovím ti příběh ten.

Jsou pod skalou, teď vešly v háj

a pastýř hrá jim na šalmaj.“

Po chvilce za zástěry kraj

jsem tahal bábu neskojen,

a ona klidně: „Jen si hraj,

až přejdou!“

Teď přešel mládí zlatý máj

a starostí tu den co den –

jich plný den a plný sen.

Co platno? Kde jest onen ráj?

Tu myslím na tu starou báj:

Až přejdou!