Dvě sloky.

V dlaň jabloňových květů na souvrati,

jak srazila je v noci bouře náhlá,

tak plných rosy, čerstvé vůně ranní,

jsem nasbíral za mládí svého jitra

a zvadly.

Teď jinovatky bílé květy padly

mi do ruky se stromu mého nitra,

kde dech se nehnul, rosa nezavláhla;

a jak tak mrazí na té duté dlani,

je vítr chvátí.