Dvě srdce.

Velebný jsi, Pražský hrade!

velebnější ale, když

ozáří tě jitro mladé;

ohněm slunce pak se stkvíš!

Oheň slunce ostře plane

v řadách oken plamenných:

jemněji však vlídnost vane

v dvou tam srdcích vznešených.

Potěšuj se srdce Vaše,

císařští lidmilové,

pohledem na města naše,

kde ctí Vás tisícové.