DVOJÍ ŽIVOT.

Den a noc, i stín a světlo

Jak se životem střídají,

Slunko k žití když procitne,

Záře luny omdlévají:

Takž i na mé pouti skví se

Čarodějné světlo dvojí:

Bleskem kdy mne jedno mámí,

Mírem druhé mne zpokojí.

Zemský blud mne k sobě vábíc

Vnadou slunka se vyskytne;

za vzcházejícím, v tváři luny

Poezie mi procitne.