Eleonora.

Jsi dobré dítě, plno v život víry

a klidně tak jdeš cestou svojí v svět,

již bolu trpké zakusila’s míry

i sladký máj ti na Tvé pouti zkvět’!

Cit hlubší máš, než všecky tvoje družky,

a vlídnou řeč a jemné chování:

jim často už já črtem vyznal tužky

svůj němý hold a vroucí uznání!

Tvůj milý zjev i srdce kdys mi vzňal,

leč všecky písně, jež jsem o něm psal,

já pokaždé pak zničil zas a spálil...

Neb shledal jsem, že i v té nejsladší

můj štětec slabý nikdy nestačí –

by věrně, drahá, Tvoje ctnosti chválil!