ELIŠCE KRÁSNOHORSKÉ

By Bohdan Kaminský

Ze světa dívčích snů, ze smavých kouzel

pohádky máje, jež si duše spřádá

na prahu žití, Tebe záhy vzbouzel

hlas ujařmených. Za ním šla jsi ráda

od plachých blouznění, když los, jenž určí,

tak pouze vyvoleným, Tobě záhy

pokynul tam, kde vzlet i síla tvůrčí

Ti zjevily cíl životní Tvé dráhy:

zapomnít sebe, sloužit Vlasti pouze

oddaně, pokorně a ze všech sil!

Tak celý život zasvětilas touze

té vznešené: Tvůj lid kde zápasil

za práva svá, po jeho stálas boku

s nadšenou písní na rtech. Česky vřelá

ta píseň Tvá vždy ze srdce Ti zněla –

od Šumavy až k Tatrám hrdou sloku

Tvé „Chodské“, z níž vzdor nepoddajný sálá,

po věky hora hoře, skále skála

vždy znovu sdílet bude. – Řadou let

za bojů stávalas vždy v prvé řadě,

vždy bdělá, zanícená vždy tak mladě

pro vše, co z dávných, těžkých, dusných běd

vyprostit mohlo trpitelku drahou,

jíž sloužit nejvyšší Ti bylo snahou,

a nejsvětějším cílem. Bylas všude,

kde nadšení i práce rukou Tvých

kdy bylo třeba. Zanedbané, chudé

leželo pole ladem. Do těch lích,

brázděných těžce neústupným pluhem

v kamení, hloží, do těch prvních brázd,

jež vyorány po zápase tuhém,

tak těžko bylo zrno k zrnu klást,

by vzešlo úrodou. Ty zřelas vůkol –

přemnohý ještě čekal těžký úkol!

Hle, sestry Tvé... jich zželelo se Ti,

jak žily v jakéms pustém zakletí –

že dnes i ony za vyšším jdou cílem,

že dnes i ony k slunci hlavy vznesly,

je Tvojí zásluhou, to Tvým je dílem!

Z tmy ujařmení za Tvými šly hesly –

Ty s něhou ženy, ale silou obra

jsi vedla řady nepřehledných čet

po stezkách práva, krásy, pravdy, dobra,

výš na výsluní, k světlu, stále vpřed!

Statisíce Tvých sester Tobě vděčí,

že tvůrčí duch Tvůj radostně se chápal

jich vedení, že láskyplnou řečí

i krásným příkladem v nich svatý zápal

jsi vzbudila... Dnes, kdy Ti hlavu stáří

pokrylo jíním, pohleď dokola:

statisíc vděčných očí vstříc Ti září –

več Ty Jsi věřila, to plápolá

dnes v srdcích všech... Zdar, bojovnice práva,

v něž doufala jsi celým srdcem Svým

a celou duší Svou, – buď dlouho zdráva

a blažena Svých tužeb vítězstvím!