EON

Hyne každý duch,

když nejvyšší byl utracen.

Neměl nic říkat; odejíti.

V starověkém městečku horském

po práci večer, velmi chudý dělník,

mezi neurčitými ženami

dlouhá léta byl by sedával neznám,

u studny arménské, tam v soumraku

byl by hrozně zářil eonský zrak,

azurová milost duchového slunce.

Ač na vždy mlče, byl by týž.