EPIGRAM LITERÁRNÍ.

Už je tak protivně rmutno

z těch románů a novel břichatých,

z těch pochmurných dram, detailních maleb

a veršů až k prasknutí vypjatých!

Vše známe. Nic není tajno;

zpitvány leží tu před námi

problémy ducha, hry nervů

a duše se svými vlnami,

křížení, dědičnost, milieu,

vliv časů, záhrobní duchů svět –

tak se to potácí v šabloně

ve plucích třesavých nelidských vět – –

Kde jsi, ó sílo života,

kde slunce tvé, světlo a smích?

Je tesklivo po tvém bouření

a po veselých paprscích tvých!