EPILOG KE KRÁSNÉMU SNU.

By Bohuslav Květ

Oh, líbezný a slibů plný sne,

co kouzla pro churavé srdce máš!

Však proč jen nad černými strastmi dne

nadějí marných světlo rozžeháš?

V daleku stojí štěstí mého dům,

zamčena brána, stezka zarostlá...

A Bůh jen ví, jak hrozným vstříc jdu dnům

a kde mé oko naposledy vzplá!