EPILOG
By Viktor Dyk
Slunce dál’ září, slunce nás klame.
Leckterý dopis neposíláme.
Voda dál’ teče, vítr dál’ věje,
hluboká propast ta dále zeje.
Rychlík dál’ přijíždí, odjíždí klidně,
do Vídně vozí nás, vozí nás z Vídně.
Podivné stopy jdou v podivné sluje,
nikoho ale neděsí.
Poslanec ruce myje si.
Poslanec dále poslancuje.