EPILOG.
Váš úsměv sladký tak mi drah,
že stal se ze mne samovrah,
že stal se ze mne poeta,
jenž verše poslal do světa.
I myslím nyní: vzal to ďas! –
snad manžel váš mi zlomí vaz,
a ten-li msty se odříká,
snad vaz mi zlomí – kritika.
Váš úsměv sladký tak mi drah,
že stal se ze mne samovrah,
že stal se ze mne poeta,
jenž verše poslal do světa.
I myslím nyní: vzal to ďas! –
snad manžel váš mi zlomí vaz,
a ten-li msty se odříká,
snad vaz mi zlomí – kritika.