EPISODKA. (II.)

Tak rozkaz děl – a tedy vyrazili.

Bajonet ku bodnutí napřažený,

důstojník vzadu s plným revolverem –

tož ku předu! Tu třeskly rány pušek,

pár ručních granátů se vzduchem mihlo

a prasklo suše. Povinnostné Hurrá!

a již se bajonet rve s bajonetem.

Hoch voják – student, vojna odvedla jej

od Homera, v němž se zápalem čítal

o slavných bojích příslovečných reků,

bajonet vehnal náhle v čísi prsa

a zaslech výkřik: „Mám tři děti doma!“

Nějaké modré vytřeštěné oči

se vyčítavě na něj upírají,

pak nahýbá se hlava, tělo klesá – – –

Hoch – voják stojí, chví se křečovitě

a náhle hlučný smích se dere z hrudi

a lomcuje jím, jakás rudá záře

se rozlevá mu v očích, mozku, uších

i na jazyku – a ten smích jej škrtí

i zachce se mu válet se s ním v trávě

a hodí na zem sebou – – –