Epitaf.

Dnes píšu sobě epitaf.

Ať kdo jej přečte, dál je zdráv,

svět dál se vesele točí!

Co komu po tom, mně že jen

hruď zvedá těžký, dlouhý sten

a v slzách vlhnou oči?

Pak vše jsem klidně pochoval,

čím velký jsem a hrdý stál.

Svět dál se vesele točí!

Když praská loď skal pod tesy,

kdo námořníka všimne si,

jenž dolů skočí?