EPITAFY. (I.)

Tu dřímá jeden z mužů zvláště chytrých:

Žák Cyprianův, Kapižon pan Friedrich.

Vysoko nosil hlavu, plnou pokroku,

byl jedním z neuznaných proroků.

Že Ambrož svatý byl mu hloupý trošku,

On spolehl se na Ambrože Sošku.

Krom bohosloví státníkem byl, Franto:

Chtěl v parlamentě zavést esperanto!

Sněm „nesmrtnosti“ dřímá zde – ó žal!

(On totiž „nesmrtně“ se blamoval.)

Nepuknout pýchou, moh se ještě skvíti.

Zář mlhovin ať v slávy sen mu svítí!