EROTICKÁ VZPOMÍNKA.

Dvacetkrát slunce v krvi zapadalo

od toho pro nás památného dne,

kdy jedno srdce druhého se ptalo,

jak vzpoury katastrofa dopadne.

Teď scenerie denně připomíná

tu chvíli, jež se nenavrátí víc

a všecka utrpení žhavě spíná,

jak tehdy plamen našich zřítelnic.

Tenkrát se naše duše rozletěly

a těla opuštěná nechaly,

v nichž chudé zbytky našich vášní bděly,

než kamsi za dušemi spěchaly.

Snad nekonečně budou nyní hledat,

co opustily lehce ze vzdoru –

a marně věčně budou křídla zvedat

a marně očekávat oporu.

Dvacetkrát slunce kleslo v času moře

a ještě mnoho přijde nocí zlých,

jež budou drásat velké naše hoře

než budem vládci srdcí ledových.