EROTIKON I.

A přišlo vše tak tiše, pomalu,

zda láska to, já nikdy nevěděl,

jen ve ztrhaném citů chorálu

hlas jakés touhy sesláblé se chvěl.

Pak byly dlouhé dny a bezbarvé,

bez jasu, chmur, bez bouřných vzplanutí,

já kamenět’ jsem cítil srdce své

a tušil chlad volného zasutí.

V ty večery, kdy chtěla vy jste žít’,

mě děsil stále příšerný ten ton:

až na svém srdci vaše nechám bít’,

že v hrudi mé se ozve puklý zvon. –