EROTIKON II.

Až ty naše květy zvadnou,

moje milá, rcete,

až ty květy opadají,

zdali vzpomenete?

Zda se někdy zahledíte

v tu modravou dáli,

kudy šel jsem od Vás navždy,

řekněte mi, zdali?

Zda pak rukou zalomíte

nad zlíbanou skrání,

vzpomenete na to naše

divné milování?

Na to naše milování

rozpučelé v sněhu,

na ruce, jež zachytly se

propadlého břehu. –