ETAPY.

Vždy jedno a totéž: plivnutí

ve tvář a kopanec ve věrné službě,

pak slábnoucí zubů skřípnutí,

bolný smích, návraty k omšelé tužbě.

Eh, stojí mlýn, stojí rozviklán,

stojatá voda jen hnije a hnije.

Kdos utíká z domu, hladem štván,

tančí kdos v slzách, kdos zoufalstvím pije.

Kdos odvrací hlavu boje se

s mrzáky setkat, již cestou se plazí.

Kdos jako pes jen se otřese,

sbírá, co hodí mu do prachu vrazi.

A ticho je, ticho příšerné.

S úděsem slyšíš růst při cestách trávu...

To osud své pěsti nadměrné

zdvihl a čeká, kdy rozdrtit hlavu.