EUMENIDY.

Z nás každý máme svoji Eumenidu,

jež bičuje a štve nám svědomí,

cos v naší duši vždy se nalomí

a pohne k činu, jenž má v patách bídu.

Tu nejhorší, jež nepopřeje klidu,

jež mravní naši bytost ochromí,

zlou plíseň: usadí se ve stromy,

kmen zdravý hlodá, utajena vidu.

Ta z Eumenid tě za tvé skutky soudí,

ta za lásku, jíž prosté srdce bloudí,

a třetí za liknavost, jíž jsi stonal.

Trest za čin přijmu – má je odpovědnost,

chci trpět rád pro svého srdce bědnost,

přec pálí nejvíc, co jsem nevykonal...