EURYTHOS.

Eturythos v Lamii mřel na svém loži,

když Xerxes v týl pad’ Řekům veden zradou.

„Jsem zdráv,“ děl, „bojovat chci! Bohů radou

zdroj sil v mém těle zázračně se množí.“

A ruče vstal; vzal pás a krunýř z koží,

dal na hruď svou, helm pod sivou spial bradou,

chyt’ štít a meč a za družinou mladou

vést kázal se, by perské mýtil hloží.

„Ať brání,“ pravil, „aspoň moje tělo

těm postoupit, kdo svobodu nám loupí.

Kéž v průsmyku by hradbou zkamenělo!“

A když byl pad’, tu na ubledlé čelo

slét červánek skrz mohutné skal sloupy,

by aureolu krasší druhů mělo.

Kéž takých reků jest, kde národ oupí!