EVA DUMÁ.

Do moře snáší se

jásavý den,

na hory červánek,

na čelo sen.

Divný sen, tajemný!

Vím to, ach, vím,

Šaša, ten námořník

vinen je vším.

Jak jsou si podobni

s Ivanem on,

stejnýť jich dojemný

hlas jako zvon.

Táž švarná postava,

týž očí jas?..

Před bouří myšlenek,

Pane, mne spas!