EVANGELIUM EVINO.

Můj hřích byl krásný, dala jsem vám,

co sám bůh střehl žárlivě –

já k žití vznesla se výšinám,

kde planou slunce zářivě.

Já život roznítila svým hříchem,

bohyní krásnou a hříšnou se zovu,

křik žití divoký v světě zněl tichém,

kde dřív byl jenom klid rovu.

Všecky ty bolesti, jež daly člověku

rozkoše tušiti závratné,

nezkrotnou pýchu tu pravěku

v hřešení chvíli posvátné,

tu vášeň nejsladší já jen dala

i bolest největší synům svým

a umírajíc bohu se smála

tichým svým smíchem vítězným.