EVOKACE APOLLONIA Z TYANY.

By Josef Šimánek

Ěliphas Lévi, filosof a abbé,

jenž srdcem rostl v srdcích kathedrál,

nepřítel dogmatické víry slabé

a ctitel systémů, z nichž Život vstal,

dnes volá k výši s této země chabé.

Skleněným stropem hledí hvězdy ke mně.

Kolikrát v nocích vyhlížel jsem vás,

když démonové bouřili v tmách temně

a jak zvuk struny se můj rozum třás,

již nevěda, kde nebe je, kde země.

Byl čas, kdy, hvězdy, proti vám byl malý

Ěliphas Lévi, abbé, kněz a mag.

Tajemství přede mnou jste ukrývaly,

jež marně chápat chtěl mé duše zrak,

ač studený jak éther, jenž vás halí.

Noc jak stín bojácný se vlekla plaše,

když v tichu snil jsem, student Kabbaly.

A změřil jsem a sčetl dráhy vaše

tím klíčem, který skrytě odhalí

a nový život vnáší do rubáše.

Dnes větší jsem než, hvězdy, vy, jež skvíte

se výsměšně a chladně nade mnou.

Já pronik vás v své práci obrovité –

kdo ale pronikl změť tajemnou

a záhady v mé duši na dně skryté?

Je malý svět a velká Myšlenka je.

V nás vesmír větší je než kolem nás.

A cit, jenž smrtí dospívá a zraje,

jest hyblem života, jež člení Čas,

a v kterém duha sedmi planet hraje.

Barevná duha, která nám je mostem

od pravdy reálnosti k pravdám snů,

kde hvězda Poznání se zářným chvostem

v chladného klidu modrou hlubinu

plá jako elixír, jímž jsme a rostem.

Dnes otázka mne tíží ještě jedna.

Ty zodpovíš ji, Apollonie,

jenž celý ponořil ses do bezedna

pravd Pythagorejských a magie,

proti nimž „svět“ je hříčka bezvýsledná.

Noc rozkoší se sametovou chvěje,

jak safír hluboká a mrazivá,

a měsíc zrcadlo, hle, stříbrné je,

jímž veliký mág nezřen odkrývá

dramata myšlenek a srdcí děje.

Již rudne žhavým uhlím pánev zlatá,

kouř stoupá k stropu v rythmu modrých vln,

v kruh vepsána jsou čtyři jména svatá,

Mlčením nehmotným je pokoj pln,

a vzduchem proudí těžká aromata.

Ty, tajemný, jenž z Euxena jsi vyšel,

zřel v pyramidách v propast Magie,

jenž chrámy kultů všech jsi mluvit slyšel

a s mrtvými spal v pouštích Libye,

tě zaklínám, bys k mému kruhu přišel:

Apollonie, Apollonie, Apollonie!