EX VOTO.

Zle už se vede v bouři irské lodi.

Zelená vlna hned jí pírkem hodí,

jak by ji k nebi vymrštiti chtěla,

a hned zas klesnouti jí dává zcela

do jícnu moře. Plavcům ruce klesly,

neb nadarmo je chtít bít ještě vesly

v soptění proudů. Také není síly.

Kapitán kleká zoufale v té chvíli,

o pomoc prosí světlou Matku Boží

a slibuje, že k oltáři jí složí

jak stěžeň této lodi velkou svíci –

v tom přeruší jej lodník slouchající

a křičí na něj: – Ale, kapitáne,

vždyť v celém Irsku vosku nedostane

se k svíci takové! – – Mlč, hloupý chlape,

kapitán syčivě se na něj sápe,

– nech slibovat mě. Zbaví-li nás trudu,

pak už s ní také trochu smlouvat budu

a jistě sleví – a zas prosí dále:

– Jak stěžeň velkou svíci k tvojí chvále

přísahám dát ti. Zrovna při oltáři

kde s děckem svým dlíš v paprscích a záři...