EXTRÉMY.

Mým domovem byl sever chladný,

ty vyrostla jsi v jižním kraji.

Přec rád tě mám, jak v světě žádný,

vždyť extrémy se dotýkají.

K zpovědi chodíš v žití celém

vždy jednou za měsíc. Já za rok.

Býti svobodným myslitelem,

na to nečiním totiž nárok.

Ty melodickým smíchem svojím

dovedeš vyzlatit svá léta,

a zatím já, kde chodím, stojím,

přemítám o záhadách světa.

Přemýšlím vskutku víc než dosti

o věcech, kterým nerozumím.

Nad svou i světa nicotností

skeptický povzdech často tlumím.

Však záhady ty popletené

jen objetí tvá luštit znají...

Lehce se na vše zapomene,

když extrémy se dotýkají.