FABIOVÉ.

Vlast strádala, a zdatných bylo málo,

již bojem s Vejskými se utkat chtěli;

tu první z Fabiův tak k rodu děli:

„Nás přes tři sta by v zdatném šiku stálo!“

A podle prvých na rychlo se dálo;

hned proti nepřátelům svorně spěli

a hradbu vystavěli svými těly –

leč Vejským přec ji stéci štěstí přálo.

A padli všickni; příkladem však druhů,

Řím na odpor se náhle zmoh’ a s žasem

lid zocelil svých svalů chabou zpruhu.

A prchl Vejent napaden týmž časem;

byl volný Řím zas v široširém kruhu,

a orlů rod se krmil zbitých masem.

Vzor vznešený svět navždy plní jasem.