FAUST, DON JUAN A SVĚTEC.

Faust, Don Juan a Světec... Z jedné matky jsou.

A bratři, nemýlím-li se tou domněnkou.

Faust prvorozený s Mefistem v duši. Každým dnem

pochyby rostou... Svět mní spasit rozumem...

Don Juan spásu zří ve smyslech vzbouřených.

Svět spasí genij zla. Nad hříchy větší hřích...

Jen Světec modlí se... Jdou hlasy z daleka...

A sní: Je možnost spásy mimo člověka...

Faust Duši hledat šel. Don Juan líčil tvář.

Snil Světec na modlitbách. Daleko však zář.

Tři nenávidí se. A rvou se díla jich...

A rve se rozum s vírou v nadzemské, rve hřích...

Sny, činy, modlitby... Dny... Věčné zápasy...

Už z oněch bratrů tří nás nikdo nespasí...

Na Zeměvstoupení čekáme doufající,...

snů, lásky Herkulové, činů trpaslíci...