Fialky na hrobě mých dětí.

Sníh taje, z jihu vane vzduch,

až se mi hlava točí;

a na temné myslím fialky

a na temné myslím oči.

Fialky kvetou na hrobech

a do duše mi voní,

a tajemně na mne vzhlížejí –

a v srdci teskně to zvoní.

Je mi tak úzko; stále víc

slzy mi v tvář se lejí,

čím více ty oči čarovné

ze hrobu na mne se smějí.