Fialy.

By Jaroslav Vrchlický

Mně z duše fialy rostou

noční a bílé,

v tajemné síle

dýchající

při měsíci.

Jich vůně mé bohatství všecko!

Čím více vítr záhony jich čeří,

dýchají silněji

láskou a nadějí

těch, kteří ještě v svoji bolest věří.

Jest bolest poslední silou

těch, kteří více nedoufají,

kteří jen v taji

se k Smrti modlí, jež vše kolem kosí,

jen ty ne, kdo ji prosí.

Mně z duše fialy rostou

noční a bílé,

v tajemné síle

dýchající

při měsíci.