Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.

Pěl Pissánskou jsem stróphu, v věž jsem pram

vždy pojednával, elegickou stanci

též punčoškovou, Cynthie v eleganci

a jiný etudy též pendant v lem.

Idea, plán a schema, dě, flectoval rtem

i figurou obrazce v eclatanci

jsem v idól tirage, pól aroganci

vzdálen, jsem analysoval v kruh látek snem.

Po paměti zda edice ta psána?

Jak předpis mistrovství Aristophana

zní fabule, kyn, rada ves ať planá.

Conexe regulí, ferulí v shodu

ká výkonnosti umu. Logika códu

je maxim v prah, rhetora v svoru v bodu

v sled, pathos, druhém. Nehledej leč módu

v léno, jež dokonalým v dob šer bylo!

Um Aisopa čím?

Leč genre faiblu v dílo!