FlNALE.

Tak stačí někdy povzdechnout si jen

a vzdech ten zjevům novou tvářnost dává:

hned Narcissem se všední člověk stává

a vlastní zjev nazírá opojen.

Ve všednosti a nudě prošlý den

tu duchů neznámých ozáří sláva,

se slovem tvým si echo pozahrává

a se srdcem tvým zahrává si sen,

a duchů svět, jenž v zjevech stajen dřímá,

je tobě blíž, ba juž tě obejímá,

v tvou vniká myšlenku i ve tvůj cit

a ihned novou touhu v tobě budí:

vzbouzeti echo ve spřízněné hrudi,

sám ozvěnou však vyšších světů být. –