FR. HERITESOVI.

Můj sonet radostně a vesele Tě zdraví,

ó, příteli! Ne, let že padesáte

dnes krouží tiše kolem Tvojí hlavy,

leč, že jsi zdráv a čil, že srdce máš tak zlaté.

Škleb drzý Tebe, zloba nepomate,

v náš vírný svět zříš, na rtech úsměv smavý,

a šleháš hloupost, všednost, sváry klaté

a smíchem živým léčit umíš davy.

Ó, plevele je tolik v českém luhu

a tolik smutku zde, tak málo záře,

že, dál bys zdráv byl, třeba, dobrý druhu!

A jestli za vše trn Ti bude cenou,

i pomněnku svých přátel porosenou

a lásky květ jich vlož si do herbáře!