Fráze, jen fráze krví mně běží,

Fráze, jen fráze krví mně běží,

šablona, lichost, přestárlých zvonů tep,

vleku se kolejí ujetou, nebe šedě sněží,

přes jednotvárnou step,

slova má prázdné jsou zpěvy kněží.

Jablka ze skladu zpívám uleželá;

kéž planá bych mohl na stráni trhat,

příbojem plout, se v katarakty vrhat

a v lidstva se ponořit myšlení smělá!

Fráze a fráze zas, hu! jak to bolí,

nečinnost, marnost, chudoba, hrob –

chudší jsem (o Šalamoune!) holé trávy v poli.

Chud jsem s lysou lebí vzpomínaje

dob myšlének, ach šťastných dob,

dob máje.