Frederi Mistral.

Jak onen vichor, jehož mocné proudy

Crau šlehají i moře širý břeh,

tak ducha tvého samorostlý žeh

vlil zemi tvojí oheň v staré oudy.

Tys jiskrou byl, jež v suché padla troudy,

a požár hned se vznesl v plamenech,

byls troubadour, jenž času zvrátil běh

a z minulosti vzbudil lásky soudy!

Tys mocný dub, jenž v rodné, svaté zemi,

se nesčíslným zaryl kořenem,

a koruna tvá hostí ptactva sněmy,

jež pějí snětí tvojich nápěvem.

Tys, divotvorce, vzkřísil jazyk němý,

pěls vlasti čest a svoji našel v něm!