Gdouloň.

Červená se gdouloň

do krvava,

o čem, miláčku můj,

se ti zdává?

Počkej! Neprozrazuj!

Zavru oči,

a tvé sny jak ptáče

pod ně skočí.

Chodím po pěšině

do soumraku,

všecky touhy tvé mám

ve svém zraku.

Červená se gdouloň

na záhoně,

chceš-li polibení,

přijď si pro ně!