Geniu hudby.

Duchu Hudby! S nadoblačných sídel

zaleť v srdce nadšenců svých dnes,

tichým váním posvátných svých křídel

slavnostní nám úkoj v nitra snes!

Zavaň tiše! Mocné kouzlo tvoje

zni jak pozdrav míru v líté boje,

tÓny slétni, tÓny zase

v nové kráse

zpět se vrať, zkad přišel's, do nebes!

Duchu nebeských těch harmonií,

které slýchal Plato ve svých snech,

v bídný prach, v kterém se lidstvo svíjí,

zanes písně sfer i jejich ech!

O čem velcí mistři věků snili,

vše, co tušili a vyslovili,

v památný den v staré kráse

v novém jase

slyšeti nás, děti svoje, nech!

Duchu světla! Nejkrásnější růži

z věnců, jimiž blažíš lidstvo rád,

na skráň vrhni šlechetnému muži,

jež svůj život v oběť Tobě klad',

který různé řeky v moře spojil,

kouzlem tvojím steré rány hojil;

v památný den k zdaru, spáse

v hodokvase

tÓnů tvých buď dlouho živ a mlád!