Genrová krajina.

Sbor hudců zříš kde pěšina jde úzká,

jdou polo v spaní v ranním vlažném jasu,

jdou z dýmu hospůdky v tu polí krásu...

Ba hochů veselých to byla schůzka!

Se stromů vůně chví se v pole kluzká

a vítr v šumařův si hraje vlasu,

a ten, jenž červotočivou si nese basu,

si časem šňupne a pak prsty luská.

A humor zbyl jim v rozespalém zraku

pro cestu po dešti, jež samý močál;

jdou zrousaní kol rozkvetlého máku. –

A pěšinou jak po řadě jdou husy,

na křídlovku jim jeden troubit počal.

A celý sbor se znovu smáti musí...