GEORGES CLÉMENCEAU.

Mít pěst jak kladivo, být zvyklý vrhat

pravd nahých nepříjemnost lidem v oči,

hlupáků nedbat, mediokrit nectít

a být jak ocel, o níž pořeže se,

kdo na ostří jí sáhne – vlastnosti ty

jsou přednostmi, když přijdou těžké chvíle

na národ bezradný. – A to jsou zjevy,

jichž ceny jednou dějepisy školské

hlásati budou, řkouce, že si našla

pohnutá doba velikého muže.

Leč přejdou časy úzkosti a bázně

a národ začne žít po starých zvycích

v obvyklých pletkách, intrikách a sporech

a hle, muž, jenž byl nesl osud jeho,

stal nemožným se, vlastnosti má drsné,

jež každou spolupráci znemožňují,

a soužití s ním útrapou se stává:

pěsť jako kladivo – je zvyklý vrhat

pravd nahých nepříjemnost lidem v oči,

hlupáků nedbá, mediokrit nectí

a jest jak ocel, o níž pořeže se,

a kdo na ostří jí sáhne – jedním slovem:

nemožný člověk v jejich společnosti.