GIBRALTAR

Jak černé stíny rostou trsy skal.

Tu končí svět. Čas jako by tu stál.

Pustota, smutek, skličující žár –

poušť bez květin a písní – Gibraltar.

Město jak z loupežnické pověsti.

Ó ruce, vztažené do dálky po štěstí –

přesmutné oči roztoužených žen!

Ó mládí, uzavřené hradbou vln a pěn...!

Skály – a barevný svět za nima.

Evropa s Afrikou se tady objímá.

Terika Abenzara bloudí stín

v kamenném městě bez květin...