Gizehská pyramida mluví.

Ve zvucích sister, v kouři kadidel

a v zaklínadel větách planoucích,

když tma kol tekla jako Acheron, –

v hlaholu písní, jež se zrodily

v žíznících srdcích, aby ztrácely

se v nekonečnu jak dým aloe, –

já viděla jsem řady adeptů,

jak sestupovali v hloub Tajemství,

prchali hmotě, k Pravdám strašlivým

svůj pnouce zrak, v němž vášně vyhasly.

Mnou prošla echa slavných myšlenek

a vůle zdrcujících zázraků,

mnou síla Symbolů v tiš proudila,

počatá v intellektu MAGIE

a dynamisovaná SEPHEREM.

Já zřela na oltářích oběti,

krev jejich rudnout v pánvích měděných

a v jejích parách manifestovat

se ideje a svaté obrazy. –

V samotách zúrodněných askesí

já zřela vzrůstat květy mystické,

v jichž rose vnitřní svět se zrcadlil

triumfem lesků diamantových

v své bezohledné, přísné čistotě.

Jak do mhy roste světlo majáku,

v mém rostla nitru Krata Repoa,

jež pohyb dala velkým ideám

a slova vtělovala ve skutky.

A velkých učitelů Kabbaly

zde učitelé pili moudrost svou,

jež rozstříkla se mezi národy,

by Pythagoru dala staletím

a Teraddiona, Ben Akibu

a Platona a Aristotela.

Z tmy chodeb mých se záře zrodila,

jež naplnila světy veškeré

a v mozcích filosofů, mystiků

si našla na sta skvělých zrcadel.

Jsem matkou chrámů, věd a systémů

a velká osvěta je dcera má,

jsem Parens Magna, – hrob, jenž životu

dal život, pohyb, směr a vědomí.

Jsem velikánské lůno kamenné,

jež, oplodněno silou Myšlenky

a posvěceno božskou MAGIÍ,

zrodilo SVĚTLO, hvězdou Betlémskou,

jež na cestu plá duchu člověka,

třem nejmocnějším světa mudrcům,

slujícím: Láska, Vůle, Intellekt.