GLOSA SARKASTICKÁ

By Viktor Dyk

A touha jedněch blouzní o ženě.

Waterloo pouze druhou ukonejší.

Noc celou hlasy zněly zmateně:

– Já hladový! – Já ještě hladovější.

Pak k ránu měl jsem dojem hřbitova.

Tak jednoduše, prostě roste kvítí!

Ty rovy v řadách, rovy bez slova!

Což trochu hlíny může nasytiti?