GLOSA
By Antonín Sova
Jen toho bych bál se: že smířím se naposled
s tím vším, co jsem soudil příkře, prostřední a malé.
Jen zpustnouti bych se bál, brát zisk a řemeslnět
a k odbytu vyrábět zboží k šosáků laciné chvále.
Být silný a neusmířen, ni nezískán penízem.
Jej nečekat v nejhorší čas, jenž v kompromisy nutí.
Pod oblohou jasnou ať neuvězní mne prodajná zem
a štědrost ať nezíská zásluh si moje o peruti.