GLOSA

By Antonín Sova

Jen toho bych bál se: že smířím se naposled

s tím vším, co jsem soudil příkře, prostřední a malé.

Jen zpustnouti bych se bál, brát zisk a řemeslnět

a k odbytu vyrábět zboží k šosáků laciné chvále.

Být silný a neusmířen, ni nezískán penízem.

Jej nečekat v nejhorší čas, jenž v kompromisy nutí.

Pod oblohou jasnou ať neuvězní mne prodajná zem

a štědrost ať nezíská zásluh si moje o peruti.