Glossy k našemu životu.

Snad kdyby všecek národ tleskal práci naší,

laur uznání klad na spocené skráně –

co platno to, kdy Damoklův už meč se snáší

nám nad hlavami ku poslední ráně?...

A musí k nám jít každý odhodlaně,

když egoismus bují v každé straně,

a nedůvěra, rozkol ve všem všade,

nám v cestu, tak dost příkrou, balvan klade.

A je to tklivá Donquixotiada,

již hrajem politickém na jevišti –

o žabí chlup dnes všade zuří váda...

A každý ve všem růžové zří Příští,

jen v práci ne, jež do ústraní padá,

kde bengal slávy hned tak neblyští.