GOLDONI. (II.)

Celý ten století divoký karneval,

společnost v pomalém rozkladu,

rendez-vous v dramatech jeho si dal,

zatím svět třásl se v základu.

Scény své v kulisách smál se a stále smál,

zdrhuje uzle lstí, náhod a úkladů,

než padli harlekýn, pierrot, principál

zhrouceni na jednu hromadu.

Celý se život smál lehký a veselý,

kordy a vějíře, lorgnony, paruky,

nebesa postelí, parků vy stíny;

Venuše v besídkách, Diany v koupeli,

světem jak divadlem v hodinách rozluky

táhl stín – kdo všim’ si? – guillotiny.