GOLGOTA SRDCE.

Jak chápu Tě, ó, Kriste posmívaný

v Tvé lásce velké, jež Ti dala síly

snést slinu katů, výsměch rozpustilý,

šleh bičů jejich, trní žhavé rány!

Tys mukám otevřel Své duše brány,

ač všemocný, Jsi v jedné mohl chvíli

ty hroty zlomit, jež Ti v duši ryly,

a ztrhat řetěz, jímž byl’s upoutaný.

Jeť velkým srdcím sladké utrpení

nést těžký kříž, jejž ve prach hází jiní,

a jít s ním na Golgotu v tichém plesu.

Vím dobře již, proč v propast zapomnění

svou lásku velkou vrhnout nechci nyní,

proč na Golgotu srdce kříž svůj nesu!