Hádka.

Ušlechtilá rozmilátka

V jarním sadě na Labi

Rozpálila čestná hádka

O vnady a půvaby.

Vůně dechem, barev skvěním

Vyhrát chtěly květiny,

Slavík srdcejemným pěním

Vítězit chtěl z křoviny.

Blaho lásky podávala

Besídka v svém prostoru,

Do skromného ticha zvala

K srdečnému hovoru.

Ajta! Labe zahučelo

Slavně tokem zpěněným –

Ajta! v sadě oněmělo

Vše před šumem vznešeným!

S Bohem buďte, rozmilátka!

Umlkl v mém srdci soud,

Ukončena jesti hádka,

Srovnal vás vlastenský proud.