HÁJ.

Třesou se všechny listy háje jasného

v zelené vlně kadeřavého větru,

slunné třepetání dlouho teskní,

jak by odtrhnout se chtěly bolné plátky

od plného, vzdouvavého srdce světa.

Háji, moudrý je tvůj spánek

v skvoucím fluidu slunce

a v bezvýsledném hourání

zapomněně dlouho trvá

jak neměnný pád starodávných vod.

Jako by stříbrného ptáka-boha

píseň stoletá tvým doznívala snem.