Hájek.

By Josef Vlastimil Kamarýt

Což pak mne tam

K tomu hájku loudí?

Či z té čisté studáničky

Jenom samé slasti proudí?

Jednou jen sme

S Libinkou tam stáli,

S sedmikráskou, s okotěškou

Jako děti sme si hráli.

Jednu jen mi

Hubinku tam dala;

Jenom jednu, jenom jednu

Zas odemne za ní vzala.

Jednou jen se

Na něco tam ptala,

Ach, a na mé odpovědi

Lilka hořce zaplakala.

Nevím, co mne

K hájku tomu loudí,

Vždyť mi z oné studáničky

Samé trpké slasti proudí!